braunoviny 2 2026

inovace ve spondylochirurgii ArcadiusXP C® Krční implantát, který sám drží a zároveň podporuje růst inovace v chirurgii Aesculap Aeos® napříč obory: 3D pohled pro ORL i neurochirurgii Digitalizace znamená změnu myšlení Rozhovor s intenzivistou Janem Bláhou Časopis Skupiny B. Braun CZ/SK pro odbornou veřejnost | ISSN 1801-0342 | MK ČR E 16560 2 | 2026

SeQuent® Please NEO | SeQuent® SCB Podložené daty od kardiologů z jedinečných klinických studií, s prokázanou účinností pro balonkové katétry s paklitaxelem i sirolimem. (data on site) Určeno pouze pro odborníky. SeQuent® Please NEO a SeQuent® SCB jsou zdravotnické prostředky. B. Braun Medical s.r.o. | www.bbraun.cz SeQuent® DCBs. Volba je na vás. Osvědčené léčivem potažené balonkové katétry pro koronární angioplastiku Více informací o SeQuent® SCB Více informací o SeQuent® Please NEO

Braunoviny Dvouměsíčník společností Skupiny B. Braun pro ČR a SR Zdarma Časopis pro odbornou veřejnost ISSN 1801-0342 MK ČR E 16560 Vydává: B. Braun Medical s.r.o. V Parku 2335/20 148 00 Praha 4 Česká republika braunoviny.cz@bbraun.com www.braunoviny.cz Redakce: Ing. Lucie Kocourková Tel. +420-602 167 024 lucie.kocourkova@bbraun.com Design: Tomáš Komůrka, BA Pavel Cindr Foto na titulní straně: Ester Horovičová Veškeré články publikované v dvouměsíčníku Braunoviny mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Vydavatel negarantuje úplnost informací uvedených v článcích. Názory autorů jednotlivých článků nemusí nutně vyjadřovat názory redakce nebo společnosti B. Braun Medical s.r.o. Články obsahují reklamní sdělení o produktech distribuovaných Skupinou B. Braun CZ/SK Veškerá práva jsou vyhrazena. Jakákoli část tohoto časopisu může být rozšiřována, reprodukována či jiným způsobem užívána pouze se svolením vydavatele. Uzávěrka: Redakční uzávěrka tohoto čísla: 12. 6. 2026 Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě tohoto vydání. 3 MUDr. Alan Munteanu člen vedení Skupiny B. Braun v ČR a SR člen vedenia Skupiny B. Braun v ČR a SR Vážené čtenářky, vážení čtenáři, připravili jsme pro vás vydání Brauno vin, které vás zastihuje v létě. Horká témata přinášíme i my, protože napl ňování vize Chráníme a zlepšujeme zdraví pacientů na celém světě znamená neustálý boj. Když chcete zlepšovat, potřebujete být efektivnější a mít skvělou technologii. O tom je rozhovor s panem docentem Bláhou, točící se kolem digita lizace a paperless provozu jeho kliniky, v důsledku však i o využití dat pro lepší rozhodování a léčbu pacientů. Že se součástí jeho vize stala i infuzní technika B. Braun, nás naplňuje hrdostí, protože je to potvrzení, že jsme vedoucí technolo gickou společností. Druhým motivem je lidský přístup. Individuální ocenění pro naše kolegyně, sestry z dialyzačních středisek B. Braun Avitum, Alenu Klvaňovou a Janu Fran cúzovou ukazuje, že na tuto stránku medicíny nezapomínáme. Unikátnost oka mžiku podtrhuje, že ocenění byla udělena nezávisle na sobě v Česku i na Slovensku. Téma ošetřovatelství pak rámuje rozhovor s Martinou Šochmanovou, prezidentkou České asociace sester. Krásné letní čtení vám přeji, Vážené čitateľky, vážení čitatelia, pripravili sme pre vás letné vydanie Brau novín. Aj tentoraz prinášame horúce témy, pretože napĺňanie našej vízie Chránime a zlepšujeme zdravie pacientov po celom svete si vyžaduje neustále hľadanie nových ciest a riešení. Ak chceme zdravotnú starost livosť posúvať vpred, musíme byť efektív nejší a využívať najmodernejšie technológie. Práve tomu sa venuje rozhovor s docen tom Bláhom, ktorý približuje digitalizáciu a paperless prevádzku svojej kliniky. Hovorí však aj o tom, ako možno prostredníctvom dát prijímať kvalitnejšie rozhodnutia a po skytovať pacientom ešte lepšiu starostlivosť. Teší nás, že súčasťou jeho vízie sa stala aj infúzna technika B. Braun. Vnímame to ako potvrdenie našej pozície technologického lídra a dôkaz, že naše riešenia prinášajú zdravotníkom skutočnú pridanú hodnotu. Druhým motívom tohto vydania je ľudský prístup. Individuálne ocenenia, ktoré získali naše kolegyne, sestry z dialyzačných centier B. Braun Avitum – Alena Klvaňová a Jana Francúzová – dokazujú, že na tento rozmer zdravotnej starostlivosti nikdy neza búdame. Výnimočnosť tejto udalosti podči arkuje aj fakt, že obe ocenenia boli udelené nezávisle od seba, a to v Českej republike aj na Slovensku. Tému ošetrovateľstva ďalej rozvíja rozhovor s Martinou Šochmanovou, prezidentkou Česká asociácia sestier. Prajem vám príjemné letné čítanie. Úvodní slovo Alana Munteanu

Určeno pouze pro odborníky. MonoMax® je zdravotnický prostředek. B. Braun Medical s.r.o. | www.bbraun.cz MonoMax® První podélně elastické syntetické monofilní chirurgické šicí vlákno s mimořádně dlouhou dobou resorpce, vyrobené z poly-4-hydroxybutyrátu Ideální kombinace pružnosti, elasticity a hladkosti v podobě monofilního vlákna Spolehlivost + Prevence + Inovace = MonoMax® Výjimečné řešení pro uzávěr břišní stěny Více informací o MonoMax®

5 Obsah Chronické rány jako multidisciplinární výzva současné chirurgie 34 Aesculap Aeos® napříč obory: 3D pohled pro ORL i neurochirurgii 18 ArcadiusXP C® – krční implantát, který sám drží a zároveň podporuje růst 16 Vyšší kompetence sester nejsou revoluce – rozhovor s Martinou Šochmanovou28 6 Naše sestry mezi oceněnými v Česku i na Slovensku 8 Digitalizace znamená změnu myšlení – rozhovor s intenzivistou Janem Bláhou 16 ArcadiusXP C® Krční implantát, který sám drží a zároveň podporuje růst 18 Aesculap Aeos® napříč obory: 3D pohled pro ORL i neurochirurgii 20 Dnes už neoperujeme velkou kýlu, ale rekonstruujeme břišní stěnu – rozhovor s chirurgy Petrem Bystřickým a Stanislavem Šuhájkem 23 Stánek, kde se pořád něco dělo. Takový byl letošní kongres ČSOT. 24 Udržitelná dialýza už není vize – rozhodují voda, energie a provozní efektivita 28 Vyšší kompetence sester nejsou revoluce – rozhovor s Martinou Šochmanovou 32 EuroPCR 2026: směr koronárních intervencí k leave nothing behind 34 Chronické rány jako multidisciplinární výzva současné chirurgie 36 Na Myjave vzniká nové dialyzačné stredisko B. Braun Avitum 37 Dialýza nově přímo ve věznici

Zdravotní sestry z B. Braun Avitum letos získaly významná profesní oce nění v Česku i na Slovensku. Přestože jde o dvě různá ocenění udělovaná v odlišném národním kontextu, spojuje je stejný význam – uznání odbornos ti, dlouhodobého nasazení a lidského přístupu, který je v dialyzační péči klíčový. V Česku byla prestižní cenou Floren ce Nightingale za přínos ošetřovatelství oceněna Alena Klvaňová, vedoucí sestra Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Ostravě. Na Slovensku získala ocenění Biele srdce 2026 v kategorii Sestra v pra xi, udělované Slovenskou komorou sestier a pôrodných asistentiek, Jana Francú zová, zdravotní sestra z dialyzačního střediska B. Braun Avitum, Bratislava– Vrakuňa. Česká republika: čtyři desetiletí v ošetřovatelství Cena Florence Nightingale patří k nejvý znamnějším oceněním zdravotních sester v Česku. Uděluje se osobnostem, které se ze společnosti 6 Naše sestry mezi oceněnými v Česku i na Slovensku Odbornost, empatie a práce, která má smysl

dlouhodobě zasloužily o rozvoj ošetřo vatelství a kvalitu péče o pacienty. „To, že někdo musí svou kolegyni nominovat, znamená, že si její práce někdo všiml a považuje ji za výjimečnou. Vnímám to jako velké poděkování a ocenění,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester. Alena Klvaňová zasvětila zdravot nictví více než 40 let, z toho tři desetiletí působí v oblasti dialýzy. Ve své práci dlouhodobě zdůrazňuje význam vztahu s pacientem, empatie a komunikace – hodnot, které jsou v chronické péči nena hraditelné. „Takové ocenění jsem nikdy nedostala. Je to za mou čtyřicetiletou práci a jsem za něj opravdu moc vděč ná. Myslím, že nejdůležitější je empatie, komunikace a určitá hrdost na to být sestrou,“ říká Alena Klvaňová. Slovensko: ocenění odbornosti i lidskosti Ocenění Biele srdce patří mezi nejprestiž nější profesní uznání v ošetřovatelství na Slovensku. Uděluje se sestrám a po rodním asistentkám, které dlouhodobě vynikají nejen odbornými znalostmi, ale i lidským přístupem k pacientům. Podle prezidentky Slovenské komory sestier a pôrodných asistentiek (SK SaPA) Ivety Lazorovej má ocenění upozornit na sku tečný význam práce sester ve zdravotnic kém systému. Slovenský ministr zdravotnictví Kamil Šaško řekl: „Vidíme vás a vieme, čo pre nás robíte, čo pre nás znamenáte.“ „Sestry ako chrbtová kosť každého fungujúceho zdravotníctva nie je len klišé. Ak chceme zvládnuť nápor star núcej populácie a zastaviť odliv sestier, musíme do ošetrovateľstva začať reálne investovať. Posilnená sestra v bezpečnom a spravodlivo ohodnotenom prostredí nepredstavuje len náklad, ale priamy a najúčinnejší nástroj na záchranu životov a udržanie funkčného systému. Ignorovanie ich odborného hlasu pri dôležitých politických rozhodnutiach je hazardom so zdravím celej spoločnosti,“ uvedl Milan Laurinc, viceprezident, SK SaPA pre rozvoj ošetrovateľstva. Právě v dialyzační péči je tento roz měr práce sester mimořádně patrný – pacienti docházejí na léčbu několikrát týdně po mnoho let a vztah se sestrami se stává důležitou součástí jejich života. Jana Francúzová získala ocenenie Biele srdce v kategorii sestra v praxi za svoju niekoľkoročnú prax v ošetrovateľstve, jeho rozvoj, vzdelávanie súčasných aj budúcich kolegýň a pacientov, empatiu a ľudský prístup k pacientom a dobrovoľ nícku činnosti v pacientských organizáci ách. O ocení sa vyjádřila: „Ocenenie Biele srdce si veľmi vážim. Keď nám počas štúdia profesorka na prednáške rozprá vala o tom, že Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek udeľuje ocenenie Biele srdce, vravela som si, že aj ja chcem byť takou sestrou, ktorá bude hodná tohoto ocenenia. Ocenenie je pre mňa vyjadrením toho, že moju prácu robím dobre, a zároveň je pre mňa záväzkom, že v tejto práci budem aj naďalej pokračovať najlepšie ako viem.“ Společné uznání napříč Českem a Slovenskem Podle ředitele sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum CZ/SK Martina Kuncka jsou letošní ocenění v obou zemích potvrzením kvality práce týmů. „Ocenění našich kolegyň v Česku i na Slovensku vnímáme jako potvrzení vysoké úrovně péče, kterou poskytujeme v obou regio nech. Jsme opravdu hrdí, že právě takové osobnosti tvoří náš tým,“ zdůrazňuje Martin Kuncek. 7 Autořka: Lucie Kocourková Foto: Ester Horovičová a archiv SKSaPA Na protější straně zleva: Martin Kuncek, ředitel B. Braun Avitum, Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví ČR, Alena Klvaňová, oceněná sestra a Martina Šochmanová, prezidentka ČAS při slavnostním předání Prebratie ceny za účasti rodičov: zľava Ján a Dana Francúzovi, Jana Francúzová, ocenená sestra, a prezidentka SK SaPA Mgr. Iveta Lazorová, PhD., MPH

Bod zlomu Když jsme spolu mluvili naposledy, digitalizace byla spíš plán. Co se od té doby změnilo? Z mého pohledu úplně všechno. Přišel bod zlomu. Před čtyřmi lety jsme si říkali, jak by bylo skvělé mít paperless doku mentaci a přestat přepisovat data z moni torů do papíru. Dnes už to reálně žijeme. Nemáme žádnou papírovou dokumentaci. Co byl ten hlavní game changer? Dostali jsme klinický informační systém, který to celé změnil. Najednou jsme se neposunuli jen o malý krok, ale změnil se celý způsob fungování kliniky. Propojení dat, monitorů, přístrojů a dokumentace vytvořilo prostředí, které umožnilo reál nou digitalizaci intenzivní péče. Je to systém pro celou nemocnici? Zatím především pro naši kliniku. Tím, že jsme největší pracoviště a nejvíc jsme o to stáli, začínalo se u nás. Intenziv ní medicína je navíc obor, kde vzniká obrovské množství dat a kde má digi talizace velmi rychlý praktický přínos. Proto bylo logické začít právě tady. Postupně se ale budou připojovat další oddělení a výsledkem by mělo být, že na podobném principu bude fungovat celá nemocnice. Jak moc složité bylo systém zavést? Velmi. Dostali jsme prefabrikovaný produkt, který ale nebyl nastavený na velikost a komplexitu našeho pracoviště. Strávili jsme stovky hodin tím, že jsme systém upravovali, ladili, přepisovali procesy a hledali cesty, jak ho přizpůsobit realitě provozu. Nevznikl tak systém odtržený od praxe, ale systém, který si klinika vytvořila sama pro sebe. Každý krok vznikal na základě reálných potřeb lékařů, sester a provozu intenzivní péče. A to je podle mě zásadní rozdíl oproti tomu, když se jen mechanicky nasadí nějaké hotové řešení. Co konkrétně to obnášelo? Museli jsme řešit stovky detailů, které si člověk zvenku ani neumí představit. Jak budou proudit data, kdo je uvidí, jak se budou zobrazovat trendy, jak bude pro bíhat dokumentace, jak propojit přístroje mezi sebou. A tohle všechno se v inten zivní medicíně děje v prostředí, kde běží akutní péče 24 hodin denně. Nemůžete si dovolit systém vypnout a měsíc ho testovat. 8 Pracovna přednosty KARIM Všeobecné fakultní nemocnice v Praze docenta Jana Bláhy trochu připomíná slávistickou šatnu. Je plná červenobílých dresů. Se stejným zápalem, s jakým mluví o fotbale, vyprávěl jeden z předních českých intenzivistů také o budoucnosti digitalizace zdravotnictví. Skutečný význam jeho slov jsem ale pochopil až o chvíli později na JIP, kde je digitalizace už dnes každodenní součástí péče o pacienty v nejtěžších stavech. rozhovor Digitalizace znamená změnu myšlení Rozhovor s intenzivistou Janem Bláhou

Co vám dnes digitalizace přináší v běžném provozu? Především obrovskou úsporu práce a času. Dřív se hodně papírovalo a hle dalo. Teď máme všechna data dostupná odkudkoliv a kdykoliv v reálném čase. Můžeme se podívat na aktuální stav pacienta, trendy, historii, laboratorní výsledky nebo obrazovou dokumentaci během několika sekund. A hlavně všech no zůstává auditovatelné. To je strašně důležité i z pohledu bezpečnosti a kvality péče. Když dnes někdo zadá dávku léku nebo udělá změnu v terapii, systém to zaznamená. Velký rozdíl je i v tom, že se člověk může rozhodovat na základě mno hem většího množství informací. Takže už pracujete s big daty? Máme big data. Otázka je, jak dobře je umíme využít. Ve zdravotnictví se dlou hodobě říká, že většina dat končí nevy užitá. Ale proti minulosti je obrovský rozdíl v tom, že ta data vůbec máme. Pomáhá vám to i při konkrétních klinických rozhodnutích? Určitě. Třeba supervizor intenzivní péče se dnes může velmi rychle podívat na aktuální stav pacienta i jeho historii a rozhodovat se mnohem kvalifikovaněji. Jak dnes vypadá běžná vizita? Úplně jinak než dřív. V minulosti se člověk přehraboval v dokumentaci. Dnes jede s vizitou monitor na baterii, u každé ho pacienta si otevřeme výsledky, trendy, rentgeny, CT nebo magnetickou rezo nanci přímo u lůžka. Je to o tisíc procent jednodušší. Změna myšlení, ne jenom jedničky a nuly Co si vlastně pod pojmem digitalizace zdravotnictví představujete? To je podle mě úplně klíčová otázka. Vět šina lidí si myslí, že digitalizace znamená převést papír do elektronické podoby. Jenže to není digitalizace. To je pořád papír, jen na obrazovce. Tak co je skutečná digitalizace? Digitalizace znamená změnu myšlení. Skutečná digitalizace znamená, že pře stanete přemýšlet v kategoriích formu lářů, stránek a šanonů. Začnete pracovat přímo s informací. Nehledáte místo, kde je uložená, ale hledáte rovnou to, co potřebujete vědět. Dlouhé roky jsme fun govali tak, že informace byly rozdělené 9

doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA, LL.M. (*1968) ‚ Je přednostou KARIM Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze působí od roku 1993. ‚ Specializuje se na anesteziologii, resuscitační a intenzivní péči, dlouhodobě se věnuje také porodnické anestezii, léčbě život ohrožujícího krvácení a využití dat v intenzivní medicíně. ‚ Působí jako pokladník České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP a předseda Sekce porodnické anestezie a analgezie. Je členem výboru České společnosti intenzivní medicíny a vědeckým sekretářem České společnosti pro trombózu a hemostázu. Absolvoval zahraniční stáže například ve Velké Británii nebo USA. ‚ Během pandemie covidu-19 se stal jednou z výrazných tváří české intenzivní medicíny. Jeho tým na KARIM VFN pečoval o nejtěžší pacienty včetně nemocných na ECMO podpoře. ‚ Vedle medicíny je známý svou vášní pro sport, zejména cyklistiku a orientační běh, ale i triatlon. Je pravidelným účastníkem cyklistických akcí L'Etape by Tour de France a Road Classics. ‚ V minulosti působil jako instruktor zážitkové pedagogiky, vedl kurzy Outward Bound ve Francii, Austrálii a Singapuru. Byl vysokohorským průvodcem v Himalájích a Andách, je spoluzakladatel projektu ZDrSEM zaměřeného na výuku první pomoci. ‚ Se svými kolegy pravidelně pořádá společné cyklistické akce, a to je nejen v Čechách, ale i v Dolomitech nebo v Chorvatsku. 10

do jednotlivých škatulek. Laboratorní výsledky, rentgeny, monitorace, zápisy lékařů. Digitalizace ale umožňuje všechno spojit dohromady a dívat se na pacienta jako na jeden celek. Má Česko podle vás jasnou koncepci digitalizace zdravotnictví? Podle mě ne. Existují různé dílčí projekty, strategie nebo instituce, které se tomu vě nují, ale chybí jasně definovaný společný směr. Výsledkem je, že jednotlivé nemoc nice často budují vlastní řešení, která spolu nejsou úplně kompatibilní. Co by měl stát udělat? Dohodnout základní pravidla. Nemu sí existovat jeden jediný systém, ale musí existovat kompatibilita a jednot ný jazyk. Bez společné koncepce bude každý budovat svůj vlastní ostrov, a zdravotnictví nikdy nebude fungovat jako propojený celek. Nemusíme mít jeden systém pro všechny, ale musíme mít společná pravidla, datové standardy a schopnost propojit jednotlivé systémy mezi sebou. Spaceplus není jen krůček, ale velký krok Na vaší klinice jste kompletně sjednotili dávkovací techniku na systém Spaceplus. Jak velká změna to byla? Obrovská. Najednou máme jeden jed notný systém místo čtyř historických generací různých přístrojů. V čem je to největší benefit? V bezpečnosti. Ve chvíli, kdy všichni pracují s jedním systémem, se výraz ně snižuje prostor pro lidskou chybu. Lidský faktor je v intenzivní medicíně obrovské téma. Personál pracuje pod stresem, ve vysokém tempu a s pacien ty, u kterých rozhodují sekundy. Každé sjednocení techniky, ovládání a pracov ních postupů proto zvyšuje bezpečnost celého provozu. Jak konkrétně nový systém pomáhá? Třeba při transportu pacienta. To je situ ace, která v intenzivní medicíně nastává neustále a zároveň patří mezi nejrizi kovější momenty. Dřív se často musela stříkačka přendat do jiného perfuzoru a znovu nastavit dávkování. Jenže právě v tomhle okamžiku vzniká prostor pro lidskou chybu. Stačí špatně opsaná hod nota, omyl o desetinu nebo desetinásobek a problém je na světě. Závisí na tom lidský život. Spaceplus právě tyto riziko vé momenty výrazně eliminuje. Přístroj jednoduše vyndáme z jednoho doku, jede s pacientem a zasune se do další doko vací stanice. Terapie běží kontinuálně dál a není potřeba nic přepojovat ani přenastavovat. Takže odpadá riziko špatného přenastavení? Přesně tak. A navíc systém umí upozor ňovat na anomálie, konec dávky nebo neočekávané změny. Alarmy jsou vizuál ně i zvukově odlišené. Spaceplus ale není jen klasický dávkovač. Právě. To je na něm důležité. Je to platforma. A to je podle mě zásadní rozdíl oproti starším generacím techniky. Nejde jen o samotné dávkování léků, ale o propojený systém, který komunikuje s okolními technologiemi, pracuje s daty a umožňuje další rozvoj funkcionalit. Co to znamená v praxi? Jeden přístroj dnes můžeme použít pro intenzivní péči, katecholaminy, epidurální analgezii i intravenózní anestezii. Jen podle toho, jaký mód do něj nahrajeme. To souvisí i s TIVA a TCI režimy, které na klinice hodně rozvíjíte? Ano. V minulosti byla totální intravenóz ní anestezie omezená i tím, že ji uměly jen některé přístroje. Dnes máme jednot nou techniku pro všechny. Změnilo to i vzdělávání personálu? Výrazně. Dnes učíme všechny na jednom systému a jedné platformě. To je mnohem jednodušší. Jak důležitá je pro vás otevřenost systému pro budoucí upgrady? Naprostá zásadní podmínka. Kupujeme techniku na deset let a nikdo dnes ne tuší, co všechno přijde za dva, pět nebo deset let. Stačí se podívat, jak dramatic ky se změnily technologie za posledních pár let. Spaceplus funguje jako otevřená platforma. Umožňuje nové funkciona lity, další rozvoj a budoucí integraci technologií, které dnes možná ještě ani ne existují. Mluvím třeba o AI. Neku pujeme jen samotný přístroj, ale celý ekosystém, který musí být schopný růst spolu s medicínou. Funguje dnes už i obousměrná komunikace mezi systémem a dávkovači? Ano. To je další velká změna. Dřív jste se musel fyzicky podívat na přístroj, abyste zjistil aktuální informace. Dnes vidíte data online a systém komunikuje oběma směry. Bylo složité nový systém prosadit? Velmi. A nejen technicky. Myslíte i uvnitř týmu? Každá změna bolí. A každý nový systém má své odpůrce. Ale dnes už si myslím, že nikdo neřekne, že to byl krok špatným směrem. Proč kvalita stále nevítězí nad cenou O nákupech zdravotnické techniky mluvíte velmi otevřeně. Co je dnes největší problém? Že se pořád příliš rozhoduje podle ceny. Přestože jde o technologie, na kterých závisí život? Přesně. To je ten paradox. U technologií, které mají přímý dopad na bezpečnost pacienta, by člověk očekával, že kvalita bude mít dominantní roli. Jenže realita veřejných zakázek je často jiná a cena stále hraje příliš velkou roli. Takže kvalitnější technologie nemá automaticky výhodu? Nemá. A nemocnice často balancují mezi tím, co je nejlepší medicínsky, a tím, co je právně nejméně napadnutelné. 11

12 Jak důležitá je dnes kyberbezpečnost? Úplně zásadní. Dnes už nejde jen o ochranu počítačů nebo databází. Zasíťované jsou samotné zdravotnické přístroje, dávkovací technika, ventilátory nebo monitoring pacientů. Kyberbezpeč nost se proto stává součástí bezpečnosti samotné léčby. Takže už nejde jen o medicínu, ale i o bezpečnost dat? Přesně. Když vám někdo hackne nemoc niční síť nebo změní nastavení přístrojů, může to mít fatální následky. Je to reálná hrozba? Samozřejmě. Už jsme viděli útoky na nemocnice v Česku. Nejsou to jen hypote tické scénáře z filmů. A když si člověk uvědomí, že některé dávkovače, venti látory nebo podpůrné systémy doslova drží pacienty při životě, tak je jasné, jak obrovské riziko by znamenal jejich výpadek nebo manipulace se systémem. Nejde jen o ochranu dat, ale o samotnou bezpečnost pacientů. Mění se kvůli tomu role IT oddělení? Jednoznačně. IT dnes musí být součástí všech rozhodnutí. Dřív bylo IT oddělení v nemocnicích často vnímané hlavně jako technická podpora. Dnes už je to strategická součást fungování nemocnice. Ve chvíli, kdy pořizujete nové přístroje, systémy nebo digitální platformy, musíte řešit kompatibilitu, bezpečnost, datové toky, kapacitu sítí nebo možnosti budoucí integrace. A bez IT odborníků to prostě nejde. Mají už dnes silný hlas? Musí mít. Ale zároveň je problém získat do nemocnic špičkové IT odborníky. Nemocnice dnes potřebují lidi, kteří rozumí sítím, kyberbezpečnosti, datovým systémům nebo integraci zdravotnických technologií. Jenže o stejné lidi bojuje celý soukromý sektor, kterému můžete finanč ně jen velmi těžko konkurovat. Umělá inteligence vs. odpovědnost lékaře Jaké jsou dnes hlavní trendy v intenzivní medicíně? Dnes umíme obrovské množství dat sbírat a ukládat. Prakticky všechno je digitali zované, přístroje mezi sebou komunikují, data proudí v reálném čase. Budoucnost ale nebude ve sběru dat. Ta bude v jejich analýze. Máme obrovské množství infor mací, ale lidský mozek není schopný je všechny efektivně zpracovat. Intenzivní

Autor: Tomáš Carba Foto: Ester Horovičová medicína dnes řeší nesmírně komplexní kombinace stavů, které jsme v minulosti často vůbec neznali, protože pacienti zemřeli mnohem dřív. Co to znamená v praxi? Jsme schopní udržet pacienty při životě výrazně déle, dostáváme se do úplně nových fází onemocnění a vznikají tisíce různých variant klinických situací. A právě tady budou hrát zásadní roli big data a umělá inteligence. Dnes třeba víme, že existují pacienti, kteří na stej nou léčbu reagují úplně jinak, přestože podle klasických parametrů vypadají podobně. A právě analýza obrovského množství dat může pomoct tyto jemné rozdíly odhalit. A tam vstupuje umělá inteligence? Bez ní se neobejdeme. Objem dat, který dnes intenzivní medicína generuje, už dávno přesahuje možnosti lidského moz ku. Umělá inteligence proto nebude něja ký doplněk navíc, ale podle mě naprosto přirozená součást budoucnosti. A další využití AI mimo analýz? Kontrola chyb. Ve zdravotnictví pořád pracují lidé a lidé dělají chyby. AI může fungovat jako další bezpečnostní vrstva, která upozorní na nesrovnalost, neob vyklou kombinaci léků nebo podezřelé dávkování. Existují už dnes podobné modely? Ano. Jsou systémy, které dokážou s vy sokou přesností predikovat například pravděpodobnost přežití pacienta. To už ale otevírá i etické otázky. Samozřejmě. Protože pořád existuje urči tá pravděpodobnost chyby. A právě tady se podle mě dostáváme do jedné z nej zásadnějších debat budoucí medicíny. Když bude mít systém predikci správně v 90 nebo 95 procentech případů, je to obrovský úspěch. Modely, které dokážou velmi přesně odhadnout pravděpodob nost přežití pacienta v intenzivní péči, už existují. A teď si představte, že systém vyhodnotí, že pacient má minimální šanci na přežití. To už je ale velmi citlivé rozhodování. Přesně. Protože intenzivní péče není jen technická disciplína. Je to také obrovská etická zodpovědnost. Musíte si polo žit otázku, jestli má smysl pokračovat v extrémně náročné léčbě, která pacienta zatěžuje, když je šance minimální. A zá roveň víte, že systém může mít v určitém procentu případů chybu. Takže AI nebude jen technologické téma. Ne. Ale společenské a etické téma už je to vlastně nyní a nejenom v medicíně. Budeme muset definovat, kde je hranice mezi doporučením systému a finálním rozhodnutím člověka. A podle mě bude ještě dlouho platit, že konečné rozhod nutí musí zůstat na lékaři. Nedovedu si představit, že by výrobce zdravotnického systému převzal právní odpovědnost za rozhodnutí umělé inteligence. AI může doporučit postup, upozornit na problém nebo odhalit souvislosti, které člověk nevidí. Ale finální rozhodnutí musí pořád udělat lékař. Takže budoucnost intenzivní medicíny je zkrátka digitální? Jednoznačně. A nebude to jen o nových přístrojích. Půjde hlavně o schopnost pra covat s daty, analyzovat je a dělat díky nim přesnější a bezpečnější rozhodnutí pro konkrétního pacienta. A jak by zněl váš stručný recept na rychlejší digitalizaci českého zdravotnictví? Přestat dělat každý věci po svém a do mluvit se na společné koncepci. Digitali zace totiž není jen nákup technologií. Je to změna fungování celého zdravotnictví. A bez společné koncepce budeme pořád jen vytvářet jednotlivé ostrovy digitali zace. A osobní výzvy? Jste velký sportovec, tak třeba ty sportovní… Dnes už netrénuju proto, abych se zlep šoval. Trénuju proto, abych se zhoršoval pomaleji. Takže definice mé výzvy je „sportem k pomalejšímu stárnutí“. A je potřeba si neustále nějaké výzvy dávat? Pořád. Člověk musí zaměstnávat tělo i hlavu, aby si nezvykly na příliš pohodl ný život. Bez společné koncepce bude každý budovat svůj vlastní ostrov, a zdravotnictví nikdy nebude fungovat jako propojený celek. Nemusíme mít jeden systém pro všechny, ale musíme mít společná pravidla, datové standardy a schopnost propojit jednotlivé systémy mezi sebou. 13

Silent ICU ... protože i ticho léčí Určeno pouze pro odborníky. B. Braun Medical s.r.o. | www.bbraun.cz Tichá jednotka intenzivní péče – bezpečná a bez kompromisů Jednotky intenzivní péče jsou dnes prostředím vysoce pokročilých technologií – a zároveň místem, kde hluk alarmů dlouhodobě zatěžuje pacienty i zdravotnický personál. Koncept Silent ICU od B. Braun reaguje na tuto realitu praktickým řešením, které podporuje bezpečnost péče, aniž by zvyšovalo stres, únavu či chaos v klinickém provozu. Správná informace ve správný čas Díky inteligentnímu směrování a prioritizaci dostává každý člen týmu jen relevantní informace. To zlepšuje přehled, urychluje reakce a umožňuje zdravotníkům věnovat více času samotné péči. Klid u pacienta Alarmy vznikající u lůžka jsou přenášeny do centrálního systému a zobrazují se na sesternách nebo na osobních komunikačních terminálech zdravotnického personálu, které fungují jako pager i pracovní stanice zároveň. Prostředí v okolí lůžka pacienta zůstává tiché, podporuje spánek, léčbu i psychickou pohodu pacientů. Alarmy pod kontrolou Nadměrné množství alarmů, z nichž většina nevyžaduje okamžitý zásah, vede k tzv. „únavě z alarmů“. Ta zvyšuje riziko, že na důležité alarmy nebude personál reagovat. Silent ICU mění způsob práce s alarmy – utlumuje akustické signály u lůžka pacienta a směruje je tam, kde mají skutečný význam.

Otevřená spolupráce zařízení Silent ICU je postaven na otevřeném mezinárodním standardu ISO/IEEE 11073 SDC, který umožňuje bezpečnou spolupráci infuzních systémů, monitorů i ventilátorů různých výrobců – bez technologických bariér a proprietárních omezení. ConAct jako klíčový prvek Centrální roli v ekosystému hraje SDC gateway ConAct, která zajišťuje přenos, potvrzení i technický dohled nad alarmy. Systém tak splňuje nejen klinické, ale i požadavky platných norem na bezpečnost a dostupnost. Přínos pro celý tým Silent ICU přináší benefity pacientům, zdravotníkům i managementu. Klidnější prostředí, snížení stresu, vyšší bezpečnost a efektivnější pracovní postupy tvoří základ moderní, udržitelné intenzivní péče, která dává zdravotnickým přístrojům a moderním technologiím jasný smysl.

16 ArcadiusXP C® Krční implantát, který sám drží a zároveň podporuje růst Současná krční spondylochirurgie se posouvá směrem k řešením, která dokážou propojit mechanickou stabilitu, biologii hojení a jednoduchost operačního postupu. V praxi to znamená hledání implantátů, které nejen stabilizují operovaný segment, ale současně aktivně podporují kostní srůst a zapadají přirozeně do pracovního postupu operatéra. Nový interbody implantát ArcadiusXP C® představuje odpověď právě na tyto požadavky a zároveň rozšiřuje portfolio řešení pro přední přístup ke krční páteři. inovace ve spondylochirurgii

Kam se posouvá krční interbody chirurgie? Přední krční interbody fúze (ACDF) patří mezi standardní výkony při řešení dege nerativních změn meziobratlové ploténky. Princip zůstává již řadu let obdobný – odstranění poškozeného disku a jeho náhrada implantátem, který umožní srůst obratlových těl. V poslední době se však mění očekávání na vlastnosti samotných implantátů. Tradiční řešení často vyžadují doplňující fixaci pomocí přední dlahy, která zvyšuje komplexitu výkonu a přiná ší další krok do operačního workflow. Logickým vývojem jsou proto tzv. stand alone koncepty, které integrují stabili zační prvky přímo do implantátu. Cílem je minimalizovat počet kroků během operace a současně zachovat nebo zvýšit stabilitu segmentu. Právě v tomto kon textu vznikl i systém ArcadiusXP C®. Součást širšího portfolia páteřních implantátů Vývoj krčních implantátů v portfoliu B. Braun dlouhodobě reflektuje různé potřeby klinické praxe – od klasických PEEK implantátů přes varianty s titano vým povrchem až po 3D tištěné struktury. ArcadiusXP C® nepředstavuje náhradu stávajících řešení, ale jejich rozšíření. Na bízí specifické vlastnosti, které umožňují chirurgovi zvolit optimální variantu podle indikace, anatomie pacienta a preferova ného operačního přístupu. Konstrukce implantátu jako klíč k výsledku ‚ Stabilita bez nutnosti doplňující fixace Základní princip systému spočívá v inte graci fixačních prvků přímo do implantá tu. ArcadiusXP C® je stabilizován pomocí šroubů, které se zavádějí do obratlových těl a zajišťují primární stabilitu bez nut nosti použití přední dlahy. Šrouby jsou navrženy jako samořezné, s rozbíhavou orientací a dvojitým zajišťovacím mecha nismem. Tato kombinace přispívá k pev nému ukotvení implantátu a minimalizaci mikropohybů v operovaném segmentu. ‚ Podpora osteointegrace Vedle mechanické stability hraje zásadní roli biologická odezva. Implantát kombi nuje PEEK jádro, jehož elasticita je blízká kostní tkáni, s titanovým povrchem podporujícím osteointegraci. Součástí konstrukce je také centrální prostor pro aplikaci kostního štěpu nebo biologického materiálu, který podporuje prorůstání kosti implantátem a vznik stabilního kostního spojení. ‚ Zero-profile řešení Důležitou vlastností implantátu je tzv. ze roprofile koncept. Implantát nepřesahuje přední hranu obratlového těla, čímž snižuje riziko iritace okolních měkkých tkání. Tento design může přispívat ke snížení vý skytu některých pooperačních komplikací a zlepšuje celkovou bezpečnost výkonu. ‚ Přehlednost během výkonu Materiálové řešení implantátu umožňuje dobrou zobrazitelnost při peroperační i pooperační kontrole. PEEK je radio lucentní, zatímco orientační markery usnadňují přesné posouzení polohy im plantátu. Pro operatéra to znamená vyšší míru kontroly během implantace i v ná sledném sledování pacienta. ‚ Workflow jako součást výsledku Vedle samotného implantátu hraje významnou roli také instrumentárium. Systém ArcadiusXP C® využívá koncept „allinone“, kdy jeden zaváděč umožňuje provést více kroků během implantace bez nutnosti výměny nástrojů. Implantát tak zapadá do zavedené operační praxe bez potřeby zásadní změny chirurgických návyků. Tato kontinuita workflow je v klinické praxi často stejně důležitá jako samotné technické parametry implantátu. Přínos pro klinickou praxi Kombinace konstrukčních a materiálo vých vlastností přináší několik praktic kých benefitů: ‚ integrace fixace do implantátu bez potřeby dlahy ‚ zjednodušení konstrukce výkonu ‚ možnost řešení více segmentů v rámci jednoho zákroku ‚ podpora predikovatelného kostního srůstu Namísto pouhé mechanické stabilizace se tak implantát stává aktivním prvkem, který ovlivňuje celý proces hojení. ArcadiusXP C® představuje přirozený krok ve vývoji krčních interbody implantátů. Nejde o revoluci v pravém slova smys lu, ale o promyšlené spojení klíčových principů – mechanické stability, biolo gické podpory hojení a respektu k práci operatéra. V situaci, kdy se požadavky na výsledky i efektivitu výkonů neustále zvyšují, představují právě takto konci povaná řešení směr, kterým se moderní spondylochirurgie ubírá. Autoři: Marek Trčka, Aneta Bičišťová a Jan Slovák 17 „Velkou výhodou systému je, že implantát zajišťuje stabilitu sám o sobě. Není potřeba doplňovat přední dlahu, což práci na sále výrazně zjednodušuje. Díky své konstrukci a instru- mentáriu systém také velmi přirozeně zapadá do stávajícího workflow. Chirurg tedy nemusí zásadně měnit své návyky. Kombinace PEEK materiálu a titanové vrstvy dává smysl jak z pohledu biomechaniky, tak z hlediska osteointegrace. A to je dnes pro chirurgy klíčové.“ Marek Trčka, Sales Consultant B. Braun Podívejte se na video představující krční implantát ArcadiusXP C®

18 Aesculap Aeos® napříč obory: 3D pohled pro ORL i neurochirurgii 18 Aeos® zaujal ORL specialisty možnostmi 3D mikrochirurgie Na kongresu ORL v Hradci Králové jsme představili digitální 3D exoskop Aesculap Aeos®, který nachází uplatnění i mimo neurochirurgii – například v otorinola ryngologii, kde pomáhá při výkonech vyžadujících přesnou orientaci v jemných strukturách. Digitální 3D exoskop Ae sculap Aeos® je moderní alternativou ke klasickým operačním mikroskopům. Lékař při práci nesleduje operační pole přes okuláry, ale ve vysokém rozlišení na mo nitoru pomocí 3D brýlí. V České republice se používá už více než šest let; na prvních klinických zkušenostech v neurochirurgii se podílela Fakultní nemocnice Ostrava pod vedením prof. Radima Lipiny. Uplatnění v ORL Podle doc. MUDr. Zdeňka Fíka, Ph.D., z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univer zity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka má exoskop významné místo i v ORL. „Začínali jsme operací vestibu lárního schwannomu – náročným výko nem na pomezí neurochirurgie a ORL. Dnes ho běžně využíváme i u operací spánkové kosti, příušní žlázy nebo při re konstrukcích lícního nervu,“ říká doc. Fík. Detailní 3D zobrazení zároveň zlepšuje orientaci v operačním poli a podporuje spolupráci týmu. Přesnost, ovládání a ergonomie Aeos® využívá roboticky řízené rameno, které umožňuje přesné a stabilní poloho vání kamery i plynulé nastavení během operace. Chirurg tak může upravovat zobrazení bez manuální manipulace s optikou. Digitální ovládání podporuje „handsfree“ práci a přirozenější polohu těla, což snižuje fyzickou zátěž na ope račním sále. Zkušenosti z praxe Zavádění nové technologie bylo pro tým náročné. „Začátky byly složitější – jak pro operatéry, tak pro celý sálový tým. Adaptace trvala několik měsíců, než jsme si na nový způsob práce úplně zvykli,“ říká doc. Fík. Dnes je podle něj exoskop u některých výkonů už nepostradatelný. inovace v chirurgii Podívejte se na videoreportáž z kongresu ORL v Hradci Králové a představení digitálního mikroskopu Aesculap Aeos® Digitální 3D exoskop Aesculap Aeos® se stále výrazněji prosazuje napříč chirurgickými obory. Na kongresu ORL v Hradci Králové zaujal specialisty z otorinolaryngologie, zatímco během Bratislavských neurochirurgických dnů byl součástí odborné prezentace pro neurochirurgy. Dvě odborné akce ukázaly, že moderní 3D vizualizace není jen technologickou inovací, ale také nástrojem pro přesnější, ergonomičtější a týmovější práci na operačním sále.

Bratislavské neurochirurgické dni 2026 priniesli nielen pripomenutie význam ného jubilea – 80 rokov od založenia prvej neurochirurgickej kliniky –, ale aj priestor na diskusiu o technológiách, ktoré menia každodennú prácu neuro chirurgických tímov. Jednou z nich bol aj digitálny 3D exoskop Aesculap Aeos® predstavený na stánku B. Braun. Hands-on ukážka a 3D vizualizácia Počas kongresu si návštevníci mohli Aeos® vyskúšať v rámci handson pre zentácie vedenej Ing. Radimom Žíde kom, aplikačným špecialistom B. Braun. Systém zaujal predovšetkým možnosťou priestorového 3D zobrazenia operačného poľa, digitálnym ovládaním a ergono mickým spôsobom práce, pri ktorom chirurg nesleduje obraz cez okuláre, ale na monitore vo vysokom rozlíšení. Pre neurochirurgiu, kde rozhodujú milimetre a stabilný pohľad do hĺbky operačného poľa, predstavuje digitálna vizualizácia významný posun. Aeos® zároveň umožňuje, aby rovnaký obraz sledoval celý operačný tím, čo podpo ruje lepšiu orientáciu, komunikáciu aj výučbu. Neurochirurgické portfólio a odborný program Súčasťou odborného programu na stánku B. Braun bol aj workshop M.scio® zame raný na pokročilé možnosti monitorova nia intrakraniálneho tlaku, ktorý viedol Michel Ambrosio, Product Manager spo ločnosti MIETHKE. Návštevníci sa mohli oboznámiť aj s kompletným portfóliom neurochirurgických a spondylochirurgic kých riešení. Významným bodom programu bolo Lunch Symposiu m podporené spoločnosťou B. Braun. Prof. MUDr. RNDr. Ondřej Bradáč, Ph.D., vo svojej prednáške upozornil na problematiku poddiagnostikovaného normotenzného hydrocefalu, zatiaľ čo MUDr. Petr Smejkal priniesol aktuálny pohľad na prevenciu a liečbu pooperačných infekcií v kontexte rastúcej antimikrobiálnej rezistencie. Technológia v kontexte klinickej praxe Kongres opäť ukázal, že posun v me dicíne vzniká prepojením špičkových technológií, klinwických skúseností a otvorenej odbornej diskusie. Prezen tácia Aeos® v Bratislave tak prirodzene nadviazala na skúsenosti z iných chirur gických odborov a potvrdila potenciál digitálnej 3D vizualizácie aj v neuro chirurgii. Systém Aeos využívá roboticky řízené rameno, které umožňuje přesné a stabilní polohování kamery a její plynulé nastavení i v průběhu operace. Chirurg tak může upravovat zobrazení bez nutnosti manuální manipulace s optikou. Díky této koncepci a digitálnímu ovládání systém umožňuje práci bez přerušování výkonu. Autoři: Lucie Kocourkova, Radim Žídek, Erik Plachý, Jan Slovák, foto: MakePro 19 Podívejte se na videoreportáž Aesculap Aeos® na Neurochirurgických dňoch v Bratislave Na protější stránce: doc. MUDr. Zdeněk Fík, Ph.D., z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka přednáší na kongresu ORL v Hradci Králové. Aesculap Aeos® ako súčasť diskusie o moderných neurochirurgických technológiách

Jste specialisté na monstrózní kýly. Co vás nejvíce překvapilo, když jste se jimi začali zabývat? V čem byl tento typ operace jiný, než jste očekávali? Stanislav Šuhájek (SŠ): Předem bych si dovolil poopravit název této pro blematiky. Nepoužíval bych termín monstrózní kýly. Věnujeme se operativě tzv. komplexních kýl, přičemž název reflektuje jejich klasifikaci a specifické atributy. Věnujeme se tedy rekonstrukč ní operativě stěny břišní. Pracujeme týmově, co se týče vlastního standar dizovaného protokolu předoperační přípravy a postupně prováděných komplexních operačních výkonů, zhru ba šest let. Překvapením zůstávají často vlastní perioperační nálezy, vynucující si změnu operační taktiky oproti původ nímu plánu. Nutno však říci, že často i pozitivním směrem. Petr Bystřický (PB): Je to přesně tak. Dnes již říkáme, že neoperujeme velkou kýlu, ale rekonstruujeme břišní stěnu. To mno hem lépe vystihuje celý problém a kom plexní přístup k pacientovi s takzvanou monstrózní kýlou. I ve světě se již spe cializované ambulance nenazývají kýlní ambulance, ale ambulance pro řešení de fektů břišní stěny. Překvapující je vlastně každý nový případ. Pozorujeme, že každá kýla je tak trochu jiná a mnohdy je nutné použít veškeré techniky a postupy, které jsou k dispozici. Spíš než za herniologa se tedy považujete za chirurga břišní stěny? SŠ: Na první pohled jsou tato označení v mnohém podobná. Nicméně z dlou hodobého pohledu, profesního zaměření a zájmu jsem spíše chirurgem specializo vaným na rekonstrukce břišní stěny. PB: Myslím si, že označení herniolog bude brzy patřit minulosti… Domnívám se, že naší velkou a nespornou výhodou 20 Komplexní problematika břišních kýl, jejich variabilita a stejně tak i různorodost jejich řešení je denním chlebem MUDr. Petra Bystřického a MUDr. Stanislava Šuhájka z Chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice. Kromě samotné chirurgie oba lékaři předávají své zkušenosti i v hands-on kurzech svým kolegům. Problematika hernií a materiálů k jejich řešení se dynamicky vyvíjí, proto je třeba držet si o novinkách přehled. rozhovor Dnes už neoperujeme velkou kýlu, ale rekonstruujeme břišní stěnu Rozhovor s chirurgy Petrem Bystřickým a Stanislavem Šuhájkem

je, že se věnujeme všeobecné, břišní, otevřené i miniinvazivní, akutní i elek tivní chirurgii. Právě prolínání všeobecné chirurgie a chirurgie břišní stěny je podle nás nezbytné v přístupu k pacientům s komplexními defekty. Jaký je podle vás nejčastější mýtus, se kterým se setkáváte u chirurgů, kteří tzv. komplexní kýly teprve začínají operovat? SŠ: Že takovou operaci může zvládnout po orientační teoretické přípravě každý… PB: Stále existují představy, že jde „jen o kýlu“. Že se ji prostě nějakým způsobem podaří spravit. A tím pádem není nezbyt né pacienta k takové operaci nějak zvlášť připravovat. Jistě, nejde o onkochirur gii, kdy čas mezi stanovením diagnózy a zahájením terapie musí být co nejkratší, protože by bez léčby pacient zemřel. S kýlou mohou pacienti žít dlouhou dobu. Nicméně nesprávně provedená či nevhodně načasovaná operace kýly může pacienta dlouhodobě poškodit či invalidi zovat. Pacient může skončit s neřešitelnou recidivou či jinou závažnou komplikací. Mimo samotné chirurgie neopomíjíte ani vzdělávání. Výuka a hands-on kurzy hrají ve vašem centru důležitou roli. Co by si měl podle vás chirurg z takového kurzu odnést, a co se naopak jednoduše naučit nedá? SŠ: Odnést by si měl jistě motivaci pro svou další práci. Dále pak povědomí o jednotlivých diskutovaných operačních technikách a jejich indikacích, tipech a tricích. Zkušenosti ale jsou a zůstávají nepřenositelné. Každá operace je svým způsobem lehce odlišná a je nutno ji individuálně modifikovat podle potřeb každého pacienta. Podle mého názoru ale k tomuto přístupu musí každý chirurg dospět sám. 21

PB: Jednou z podstatných informací, kterou se snažíme kolegům předat, je především schopnost odlišit, zda se jedná o kýlu jednoduchou, která nevyžaduje nějakou speciální přípravu či operační techniku, nebo zda jde o komplexní případ, který je lepší svěřit do rukou specialisty. Pro nejmladší lékaře z chi rurgických oborů je například určen kurz uzávěru břišní stěny a řešení dehiscencí, při němž si mladý lékař může opako vaně vyzkoušet dané postupy v klidu na tkáňovém modelu, aby pro praxi získal jistotu a jasný návod, jak je dobré postupovat. Vidíte rozdíl mezi „ukázat techniku“ a „předat způsob myšlení“? A jak se snažíte učit vy? SŠ: Zatímco ukázat techniku není vlastně nic moc tak složitého, tak předat způsob myšlení je dosti náročným úkolem, kdy není jen na školiteli, zda v tomto ohledu bude úspěšným. V průběhu našich kurzů a workshopů se snažíme, aby v průběhu docházelo k otevřené interakci, diskusím, výměně dosavadních zkušeností. V této souvislosti mě napadá a mám rád citát od A. Einsteina: „Student není nádoba, kterou je potřeba naplnit, ale pochodeň, kterou je potřeba zapálit“. Tím je, myslím, vše podstatné řečeno. PB: Každý kurz je trochu specifický; někdy převažují mladí chirurgové s mi nimální zkušeností s operací kýly, jindy jde o zkušené kolegy. Takový kurz je pak mnohdy obohacující i pro nás. Každý kurz proto trochu připravujeme „na míru“. Diskuse o rekonstrukci břišní stěny se neobejde bez tématu materiálů a vláken. Jakou roli podle vás hraje elasticita vlákna? SŠ: Jednotlivé použité materiály a vlák na jsou jistě nedílnou součástí operace. Elasticita vlákna je jeho zajímavou vlastností. PB: Jde o poměrně recentní, důležité a diskutované téma. Jde ruku v ruce s vý běrem síly a typu vlákna, vstřebatelnosti a délky pevnosti, s přiměřeným dotaho váním během sutury atd. Co si myslíte o elastickém vláknu Monomax®? SŠ: Domnívám se, že filozofie použi tí tohoto vlákna plně koresponduje se standardy ohledně techniky uzávěru laparotomie podle Evropské herniologické společnosti. Zajímaly by mě dlouhodo bější výsledky při jeho širším používání i v Čechách. PB: Přesně tak, dlouhodobá data, potaž mo doporučení evropských odborných společností, jsou jednoznačná. Jak důležité je téma prevence infekcí a pooperačních komplikací, pokud se bavíme o uzávěru břišní stěny? Co je, z vaší zkušenosti, suverénně nejúčinnější prevencí infekce? SŠ: Nejúčinnější postup si netroufám označit, a to i vzhledem k multifaktoriál ní etiologii. PB: Domnívám se, že jde o stále velmi aktuální téma. Musí jít o soubor jasně definovaných opatření a postupů, včetně výběru vhodného šicího materiálu. Co si myslíte o síťce Optilene® Silver Mesh se stříbrnými ionty? SŠ: V indikovaných případech má jistě svoje místo. Každá modalita snižující rizi ko výskytu infekce v místě chirurgického výkonu, ať už ze strany pacienta, či typu operace, je přínosná. PB: Tento typ síťky plně reflektuje snahu o lepší toleranci a redukci komplikací. Jaký typ sítěk používáte při práci nejčastěji? SŠ: Makroporézní, spíše „lehké a středně lehké“ síťky. Ale záleží na typu operace. PB: Dovolím si čistě osobní dovětek; chtě lo by se mi zde odpovědět „no comment“ z prostého důvodu: jsem zvyklý používat i tzv. lowcost LDPE síťky během huma nitárních misí. To by ale bylo téma na samostatný rozhovor. V rozhovoru z roku 2020 doktorka Barbora East uvedla, že „podle posledních studií jsou nejlépe vhojitelné síťky makroporézní. Dlouho se výzkum zaměřoval na váhu síťky, ale v posledních letech už se ví, že to je právě porozita, která ovlivní, jaký druh jizvy se v okolí vytvoří.“ Platí stále totéž? SŠ: Ano, tzv. efektivní porozita je jednou z hlavních determinant. Dalšími faktory jsou hmotnost síťky, její elasticita, typ materiálu a struktura úpletu a pak další specifické úpravy. Pro dlouhodobou bio logickou toleranci síťky je ale patrně ještě důležitější i samotné umístění implantátu. PB: Je to důkaz toho, že vývoj na poli kýlních implantátů je překotný. Těžko jsme si před léty uměli představit, že budeme mít takový výběr implantátů z různých materiálů o různé struktuře. Máte ve své praxi jasně definované principy, kterých se držíte bez ohledu na konkrétní techniku? SŠ: Samozřejmě. Zrodily se v průběhu implementace jednotlivých operačních technik a postupů do naší praxe. Ve zkratce – každému pacientovi individu álně vybrat a poskládat operační plán na míru – tedy jakou techniku operace skutečně potřebuje a pacient z ní bude patrně dlouhodobě profitovat, a která jej například již zbytečně zatěžuje. PB: Velkou oporou pro naši praxi jsou také doporučené postupy Evropské her niologické společnosti, které jsou průběž ně doplňovány a aktualizovány. Kdybyste si měli vybrat jednu věc, která vás v posledních letech v oblasti uzávěru a zdraví břišní stěny profesně nejvíce obohatila, co by to bylo? SŠ: To je těžká otázka, vzhledem k dyna mice podoboru jich bylo hned několik. PB: Výsledky randomizovaných studií o uzávěru laparotomie, diskuze o reha bilitaci, řešení diastázy, určitá rene

23 XXIX. národní kongres ČSOT je za námi a potvrdil, že právě osobní setkání, sdíle ní zkušeností a odborná diskuze zůstávají nenahraditelnou součástí rozvoje moderní ortopedie. Na stánku B. Braun se po celý kongres potkávali lékaři, kteří chtěli jít více do hloubky – diskutovat konkrét ní klinické situace, vyzkoušet si nové přístupy v praxi a podělit se o vlastní zkušenosti. Nešlo jen o prezentaci řešení, ale především o prostor pro diskusi. Individualizace v ortopedii jako klíčové téma kongresu Navázali jsme tak na téma individuali zace, které dnes v ortopedii čím dál více rezonuje – od předoperačního plánování až po samotný výkon i následnou péči. Důraz na data, anatomické rozdíly i funkční výsledek pacientů se přirozeně promítal i do diskuzí u stánku. Navigovaná operativa a virtuální realita v praxi Součástí programu byla i praktická pre zentace navigované operativy kolenního kloubu včetně možností jejího tréninku. Jak popisuje Michal Radó, Product Owner B. Braun: „Je to trénink mladých a nových chirurgů ve virtuální realitě, který věrně simuluje celý proces operace výměny kolena.“ Právě propojení reálné klinické praxe s novými technologiemi bylo jedním z hlavních témat letošního ročníku. Meet the Expert: sdílení klinických zkušeností a kazuistik Velký zájem vzbudil formát Meet the Expert, který nabídl otevřenou disku zi i sdílení zkušeností z praxe. Jedním z hostů byl MUDr. Ján Debre, Ph.D., pri mář ortopedického oddělení Nemocnice Šumperk. Přímo na stánku představil na modelu celý průběh operace TEP kolenní ho kloubu s využitím navigace OrthoPilot Elite. Praktická demonstrace krok za kro kem přiblížila výkon v reálném kontextu a vytvořila prostor pro konkrétní dotazy i odbornou debatu. „Přesouváme se z me chanického postavení endoprotézy do kinematického a funkčního. Respektujeme biomechaniku a přirozenou kinematiku kolenního kloubu – a to dává operatérovi více informací pro správné rozhodnutí i lepší dlouhodobý výsledek pro pacienta,“ komentoval aktuální trend Ján Debre. Stánek, kde se pořád něco dělo. Takový byl letošní kongres ČSOT. inovace v ortopedii Autorka: Lucie Kocourková, foto: MakePro MUDr. Ján Debre, Ph.D., primář ortopedického oddělení Nemocnice Šumperk, předvádí operaci s použitím AESCULAP® Orthopilot® Elite na kostním modelu Podívejte se na reportáž

Dialyzační péče se mění. Vedle klinické kvality a bezpečnosti pacientů se stále více řeší také spotřeba vody, energie a cel ková udržitelnost provozu. Právě zde mají význam technologie, které dokážou pro pojit nároky moderní nefrologie s každo denní realitou dialyzačních center. „Stejně důležité je vnímat širší souvislosti léčby – metabolická a kardiovaskulární rizika, dlouhodobou stabilitu pacienta i kvalitu jeho života,“ uvedl MUDr. František Švára z Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Teplicích. Stejný princip komplexního pohledu se promítá i do provozu dialy začních center. Udržitelnost zde znamená vyvíjet technologie, které pomáhají snižo vat spotřebu vody a energie při zachování vysokých nároků na bezpečnost. AQUAboss® nX: méně zdrojů, stejný důraz na kvalitu vody Konkrétním příkladem je systém reverzní osmózy AQUAboss® nX pro přípravu dialyzační vody. Díky inteligentní mu řízení reaguje na aktuální potřebu permeátu a pomáhá optimalizovat spotřebu vody i energie bez kompromisu v požadavcích na kvalitu. Tři čísla, která v provozu dávají smysl Pro dialyzační centra jsou klíčové kon krétní dopady do spotřeby a nákladů: ƒ až 95 % vstupní vody může být přeměněno na permeát, ƒ úspora energie 25–65 % oproti kon venčnímu systému, ƒ přibližně 250 000 Kč ročně může činit kombinovaná úspora vody a energie u středně velkého centra, z toho zhruba 230 000 Kč připadá na vodné a stočné. Provozní přínosy nejsou jen v úsporách Úspory ale nejsou jediným přínosem. AQUAboss® nX nabízí tichý chod pod 80 dB, automatizovanou horkou dez infekci podle potřeby, redukci mrtvého prostoru, impulzní proplach membrán i intuitivní ovládání přes 15" dotykový displej. Servisní výhodou je prodloužený interval až na 24 měsíců, možnost výměny membrán bez demontáže a automatické testování komponent. Výsledkem je nižší náročnost údržby a předvídatelnější provoz. 24 Udržitelná dialýza už není vize Rozhodují voda, energie a provozní efektivita udržitelnost v nefrologii Díky AQUAboss® nX lze uspořit 1 539 000 litrů vody ročně, což odpovídá přibližně polovině olympijského plaveckého bazénu. Autoři: Jiří Michalík a Martina Čulíková Více o AQUAboss® nX

Nová generace přístrojů OMNI® plus přináší do intenzivní i akutní péče vyšší výkon, širší terapeutické možnosti a ještě větší bezpečnost. Díky modernizovanému hardwaru, připravenosti na nové terapie, intuitivnímu grafickému rozhraní a důrazu na udržitelnost představuje OMNI® plus platformu navrženou pro budoucnost. Přístroj vychází z reálné zpětné vazby odborníků a přináší řadu vylepšení, která usnadňují práci personálu a přispívají k optimální péči o pacienty. Plus pro vaši péči OMNI® plus Určeno pouze pro odborníky. OMNI® plus je zdravotnický prostředek. B. Braun Medical s.r.o. | www.bbraun.cz Více informací o OMNI® plus

Introcan Safety® 2 Bezpečnosť a istota zavedenia periférneho žilového katétra (1) Tosini W, Ciotti C, Goyer F, Lolom I, L’Heriteau F, Abiteboul D, et al. Needlestick Injury Rates According to Different Types of Safety- Engineered Devices: Results of a French Multicenter Study. Infect Control Hosp Epidemiol. 2010 Apr;31(4):402-7 (2) MTC - Engineering Test Report – IS2 septum by Dr. Brünke (2019) (3) Data on file Určené iba pre odborníkov. Introcan Safety® 2 je zdravotnícka pomôcka. B. Braun Medical s.r.o. | www.bbraun.sk Každodenná práca zdravotnej sestry je náročná a vyžaduje nielen profesionalitu, ale aj maximálnu ochranu pred rizikami, ktoré môžu ohroziť zdravie. Jedným z najväčších rizík je kontakt s krvou pacienta a možnosť poranenia ihlou. Práve preto je tu nový uzavretý IV katéter Introcan Safety® 2, ktorý ďalej rozširuje existujúce možnosti ochrany pred poranením ihlou o nový typ kanyly s ochranou proti kontaktu s krvou. Ochrana pred kontaktom s krvou – keď ochrana proti poraneniu ihlou nestačí Introcan Safety® 2 je vybavený pasívnym bezpečnostným klipom, ktorý sa automaticky aktivuje a chráni hrot ihly až do jej likvidácie. Tým výrazne znižuje riziko poranenia ihlou a následného kontaktu s krvou pacienta.(1) Vďaka silikónovej prepážke pre opakovaný prístup je minimalizovaná potreba stláčať žilu pri zavádzaní katétra a výrazne sa redukuje kontakt s krvou pri manipulácii s katétrom.(2) To znamená viac bezpečia a menej stresu nielen pre vás, ale aj pre vašich pacientov a ich rodiny. Prvé skúsenosti používateľov potvrdzujú účinnosť a jednoduchosť použitia Väčšina účastníkov interného prieskumu spoločnosti B. Braun Medical potvrdila, že pri rovnakom alebo lepšom spôsobe zavedenia vykazuje Introcan Safety® 2 výrazne vyššiu mieru ochrany pred rizikami poranenia ihlou a kontaktu s krvou v porovnaní s aktuálne používaným periférnym žilovým katétrom. Ochranu proti voľnému vytekaniu krvi považujú za najprínosnejšiu pre každodennú prax.(3) Více informací

Prečo práve Introcan® Safety 2? ‚ Chráni zdravie zdravotníkov aj pacientov. ‚ Zvyšuje efektivitu práce a znižuje stres z možného kontaktu s krvou. ‚ Overené klinickými štúdiami aj praxou – pasívne bezpečnostné mechanizmy sú najúčinnejšou prevenciou poranenia ihlou.(1) Jednoduchosť, efektivita a bezpečie ‚ Automatická ochrana pred poranením ihlou – bezpečnosť bez kompromisov. ‚ Redukcia kontaktu s krvou pacienta vďaka inovatívnej silikónovej prepážke. ‚ Úspora času a materiálu potrebného na vyčistenie pracovného prostredia.

Legalizace, nikoliv revoluce Jaká jsou dnes největší témata, která řeší české sestry? Určitě navyšování kompetencí. To je téma číslo jedna. Pak také zařazování do 13. platových tříd. A evergreenem jsou pracovní podmínky, vyčerpání, syndrom vyhoření, množství přesčasů nebo finanč ní ohodnocení. Po výroku prezidenta ČLK Milana Kubka, že sestry jsou „levnější“ a „snadno ovladatelné“ jste s ním osobně mluvila. Jaké to bylo? Upřímně nepříjemné. Čekala jsem, že řek ne, že zvolil nešťastnou formulaci. Jenže on mi potvrdil, že si za svým výrokem stojí. To pro mě bylo překvapivé a vlast ně i zklamání. Pokud chceme kvalitní zdravotní péči, musí stát na týmové spolupráci. A pokud se zdravotníci navzájem nerespektují, nikdy to nemůže fungovat dobře. Mě osobně mrzí, že se pořád nedaří vysvětlovat, že navyšování kompetencí není útok na lékaře, ale reak ce na realitu moderní medicíny. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ale navyšování kompetencí podporuje… A to je pro nás zásadní. Pan ministr toto téma opravdu považuje za důležité. Není to jen politická deklarace. Vložil proble matiku kompetencí do programového prohlášení vlády a vznikla pracovní sku pina, která připravuje konkrétní návrhy. Kdo na návrhu pracuje? Ministerstvo zdravotnictví, profesní organizace i poradci ministra. A co je podle mě velmi důležité – většina návrhů vzniká v úzké spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi. To je mimocho dem zajímavý kontrast oproti veřejným výrokům Milana Kubka. Většina odbor ných lékařských společností navyšování kompetencí podporuje. Lékaři z praxe velmi dobře vědí, že řadu činností už dnes sestry fakticky vykonávají. Takže nejde o revoluci? Ne. Ve velké míře jde spíš o narovnání reality. Sestry dnes v mnoha situacích již práce nad rámec svých kompetencí vyko návají. Takže spíš jde o legalizaci jejich stávající činnosti. Žádanka na rentgen i chronická medikace Co si pod navyšováním kompetencí mají lidé konkrétně představit? Typickým příkladem je domácí péče. 28 Když Martina Šochmanová mluví o budoucnosti českého ošetřovatelství, není v jejích odpovědích cítit revolta ani boj proti lékařům. Spíš snaha vrátit některým věcem logiku. Prezidentka České asociace sester v rozhovoru pro Braunoviny vysvětluje, proč sestry potřebují vyšší kompetence, proč je digitalizace chrání před chybami a proč dobrá sestra nikdy nebude nahraditelná umělou inteligencí. rozhovor Vyšší kompetence sester nejsou revoluce Rozhovor s Martinou Šochmanovou

Sestra přijede za pacientem s chronic kou ránou, vyhodnotí její stav a přesně ví, jaký typ krytí nebo materiálu použít. Dnes ale často musí volat lékaři kvůli administrativnímu potvrzení něčeho, co odborně sama zvládne vyhodnotit. My chceme, aby specializovaně vzdělaná se stra mohla v těchto situacích rozhodovat samostatně. To ale neznamená plošné rozšíření pro všechny sestry. Určitě ne. To je velmi důležité zdůraznit. Bavíme se o sestrách, které mají konkrét ní specializační vzdělání a dlouhodobě pracují v daném oboru. Jak si máme představit rozšíření kompetencí třeba v nemocnici? Představme si situaci, kdy vám přivezou pacienta, který má evidentně zlomeninu nohy. Za dnešních situací sestra musí zavolat lékaře, který se podívá a řekne: „Pošlete pacienta na rentgen.“ A my chceme, aby taková sestra mohla pa cienta poslat na rentgen sama a pacient už přišel za lékařem s výsledkem rentge nu v ruce. A v ambulanci? Preskripce chronické medikace. Na tom ale upřímně zatím shoda nepanuje. Přijde nám ale hloupost, aby pro pacienta, který má nezměněný zdravotní stav a bere danou medikaci roky, sestra s pokročilou praxí žádala o předepsání receptu lékaře. O sestře s pokročilou praxí – takzvané APN (z angličtiny Advanced Practice Nurse) se teď hodně mluví… Ano. To je model běžný v zahraničí a velmi dobře funguje hlavně v primární, domácí nebo následné péči. Je to vy soce kvalifikovaná sestra, která pracuje mnohem samostatněji než dnes. A mys lím si, že právě tady je velká budoucnost ošetřovatelství. A je jasné, jaké bude mít muset mít taková sestra vzdělání? O tom přesně se nyní vede debata. Nechci říkat detaily, které se stále diskutují. V zásadě ale nyní jde o to, že nechceme ty starší sestry, které mají velmi bohaté praktické zkušenosti, a vlastně už nyní jsou sestrami s pokročilou praxí, tlačit do dalšího vzdělávání. Takže diskutuje me především nějakou přechodnou dobu právě pro tyto sestry. Co od těch změn očekáváte? Vyšší prestiž profese, větší samostatnost a také větší atraktivitu oboru pro mladé 29

PhDr. Martina Šochmanová, MBA je prezidentkou České asociace sester, pro- fesní organizace sdružující zdravotní sestry a další nelékařské zdravotnické pracovníky v České republice. Dlouhodobě se věnuje rozvoji ošetřovatelské profese, prosazuje posilování kompetencí sester, zvyšování prestiže povolání a zlepšování pracovních podmínek ve zdravot- nictví. Aktivně se zapojuje do odborné i veřejné debaty o budoucnosti ošetřovatelství, vzdělávání zdravotníků a efektivním fungování zdravot- nického systému. 3030

lidi. A samozřejmě benefit pro pacienty. Zrychlení péče, menší administrativ ní kolečko a efektivnější fungování systému. Odborně, komplexně a prakticky Jak dnes vlastně vypadá vzdělávací systém sester v České republice? Je výrazně náročnější než dříve. Sestra nejprve absolvuje kvalifikační studium, tedy střední zdravotnickou školu, vyšší odbornou školu nebo vysokou školu. Většina sester pokračuje dál v certifiko vaných kurzech, specializačním vzdělá vání nebo celoživotním vzdělávání podle oboru, ve kterém pracují. Jiné znalosti potřebuje sestra na ARO, jiné v domácí péči, ambulanci nebo například v psy chiatrii. Často zaznívá, že vzdělávání sester je dnes příliš složité. Medicínu ale nejde srovnávat s tím, jak vypadala před třiceti nebo čtyřiceti lety. Dnes je péče mnohem odbornější a kom plexnější. A tomu musí odpovídat i vzdě lávání. Sestra dnes není pomocná role. Je to samostatný zdravotnický profesionál. Jakou roli hrají specializační kurzy? Obrovskou. A právě tady je důležitá role organizací, jako je Aesculap Academy. Sestra získá základní vzdělání, ale potom potřebuje další odbornou specializaci podle oboru, ve kterém pracuje. Takže nestátní vzdělávací organizace jsou již běžnou součástí systému? Ano. Kvalitní prakticky orientované kurzy jsou naprosto zásadní. Sestra se na nich učí konkrétní praktické věci, často se simulacemi klíčových situací, které skutečně využije v každodenní péči o pacienty. Jsou podle vás právě kurzy AAK něčím výjimečné? Jsou velmi odborné, kvalitně vedené a mají silný praktický přesah. Aesculap Academy propojuje odborné informace s praxí. A flexibilně reaguje na aktuální témata. Můžete uvést konkrétní příklady? Hojení ran, bezpečné podávání intra venózní terapie, hygiena rukou, prevence poranění ostrými předměty, periferní žilní vstup, katetrizace nebo péče o pacienty s demencí. To jsou přesně témata, se kte rými se sestry setkávají každý den. Jsou důležité i tzv. soft skills? Ano, velmi. Nutno dodat, že to jsou témata, která byla dlouho opomíjená. Jde třeba o bezpečnost personálu, komunikaci nebo práci s agresivním pacientem. AI pomáhá, ale sestru nikdy nenahradí Jak moc důležitá je pro práci sester digitalizace zdravotnictví? Obrovsky. Především jde o zjednodušení práce díky „bezpapírovosti“, jednodušší práci s daty, rychlejší průchod pacienta systémem a větší bezpečnost. Digitalizace výrazně snižuje riziko chyb, které vznika ly při ručním přepisování dokumentace. Sestry byly dlouhé roky pod obrovským tlakem administrativy. Často trávily více času dokumentací než u pacienta. Velkým tématem jsou dnes také digitální infuzní systémy Spaceplus od B. Braun. To je podle mě velmi správná cesta. Ve chvíli, kdy personál pracuje pod tlakem, pečuje o několik těžkých pacientů součas ně a řeší akutní situace, je každá techno logie, která pomáhá eliminovat chybu, nesmírně důležitá. Může digitalizace vrátit sestrám více času pro pacienty? Ano. To je další efekt, který si od digitali zace slibujeme. Doufáme, že ušetřený čas bude moci sestra věnovat kontaktu s pa cientem. Protože právě lidskost, komuni kace a schopnost být pacientovi nablízku jsou věci, které nikdy nenahradí robot ani umělá inteligence. Sestry na sebe mohou být pyšné Jakou roli dnes v systému hraje Česká asociace sester? Strašně ráda bych řekla, že zásadní. A myslím si, že z velké části to tak skutečně je. Česká asociace sester se podí lí na legislativních změnách, spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví, organizuje vzdělávání a dlouhodobě pracuje na kul tivaci celé profese. Důležitou součástí jsou i ocenění pro sestry. To je podle mě velmi důležité. Každý rok při Mezinárodním dni sester oceňujeme zdravotníky Cenou Florence Nightingale. A vidíme, že si toho sestry opravdu váží. Je důležité, aby někdo jejich práci veřejně ocenil a poděkoval jim za ni. Všechno není jen o penězích. Jak letos proběhl Mezinárodní den sester? Jako každý rok jsme jako Česká asocia ce sester připravili pro sestry divadelní představení a jako každý rok proběhlo ocenění sester ve čtyřech kategoriích. Letos přišel sestrám za práci poděkovat i ministr zdravotnictví, který ceny také předával. Co byste chtěla českým sestrám vzkázat? Říkám to pořád dokola – ne každý může být sestrou. Je to nesmírně náročná, ale krásná profese. A vy, kteří tu práci děláte, můžete být na sebe pyšné. Važte si své profese a važte si sebe samotných. A osobní výzva Martiny Šochmanové? Postupně zpomalit profesní tempo a předávat zkušenosti mladším kolegy ním a kolegům. Mám radost, když vidím mladé lidi, kteří jsou pro obor nadšení. A myslím si, že právě to je budoucnost českého ošetřovatelství. 31 Autor: Tomáš Carba Foto: Ester Horovičová

Během letošního kongresu se Skupina B. Braun aktivně zapojila do sdílení vize v oblasti koronárních intervencí. V po sledních letech se kardiologové stále více přiklánějí k přístupu, který v cévě nene chává trvalý kovový materiál – tam, kde je to z medicínského hlediska možné a pro pacienta výhodné. V praxi to dnes zname ná především využití lékových balonků. Do budoucna se znovu otevírá i téma stentů, které se v cévě postupně vstřebají, tedy takzvaných biodegradabilních stentů. Zatímco tato cesta zůstává spíše dlouho dobou vizí, lékové balonky dnes předsta vují jedno z hlavních témat oboru. Startuje studie Basket B-all Součástí portfolia B. Braun jsou dva lékové balonky. SeQuent® Please NEO je potažen paklitaxelem a patří k nejo věřenějším a nejpoužívanějším lékovým balonkům na světě. Jeho účinnost byla prověřena ve více než 110 klinických studiích s více než 25 000 dokumentova nými pacienty. SeQuent® SCB, potažený sirolimem, představuje novější a progre sivnější variantu. B. Braun v něm vidí široký potenciál využití, a proto nyní za hajuje studii Basket Ball, která má ověřit jeho účinnost ve srovnání s lékovými stenty napříč širokým spektrem indikací včetně vysoce rizikových pacientů. 32 EuroPCR 2026: směr koronárních intervencí k leave nothing behind Letošní kongres EuroPCR potvrdil, že jedním z hlavních směrů současné intervenční kardiologie je strategie leave nothing behind. Do popředí se dostávají zejména lékové balonky, zatímco biodegradabilní stenty zůstávají výhledem do budoucna. B. Braun na kongresu představil další směřování svého portfolia i nové klinické projekty v oblasti koronárních intervencí. inovace v kardiologii

Novinka: SeQuent Please ASCEND SeQuent® Please NEO je osvědčený materiál s prokázanou účinností. Léčivá látka je navázána pomocí nosiče iopro midu, který umožňuje její dobré přichy cení na povrch cévy už při krátké inflaci. B. Braun nyní usiluje také o zlepšení mechanických vlastností balonku při jeho průchodu do cílového místa. Odpo vědí je SeQuent® Please ASCEND. Stejně jako jeho předchůdce využívá technologii PACCOCATH, zároveň však nabízí lepší průchodnost cévou, nižší crossing profile, hladší povrch a modernější shaft s hydro filním povrchem. Právě tomuto balonku byla na letošním kongresu věnována mi mořádná pozornost a Skupina B. Braun jej zde oficiálně uvedla na evropský trh. Produkt spojuje osvědčenou technologii a účinnost s lepšími mechanickými vlast nostmi pro každodenní praxi. Česko reprezentoval Leoš Pleva s kazuistikou chronické totální okluze V rámci kongresu se uskutečnilo setkání intervenčních kardiologů CardioSlam B. Braun. Představeny byly výjimečné případy využití lékových balonků – u mladých pacientů, při chronických totálních okluzích, u kalcifikovaných lézí i při akutním infarktu myokardu. Oponenty a komentátory přednášejících byly výrazné osobnosti oboru – brit ský kardiolog prof. Simon Eccleshall z Norfolku, prof. Maksymilian Opolski z Varšavské univerzity a prof. Tuomas Rissanen z Finska. Česko zastupoval doc. MUDr. Leoš Pleva, Ph.D. z Fakultní nemocnice Ostrava s kazuistikou pa cienta s chronickou totální okluzí, která patří v rámci perkutánních koronárních intervencí k nejnáročnějším technickým disciplínám. Věnčitá tepna je v takovém případě zcela uzavřena – nikoli měkkou sraženinou, ale často pevnou fibrotickou tkání – a uzávěr přetrvává delší dobu bez možnosti průtoku. I proto kardiologové stále častěji volí kombinaci lékových stentů a lékových balonků. Leave Nothing Behind Budoucnost oboru lze shrnout strategií leave nothing behind – tedy přístupem, kdy po výkonu v cévě nezůstává trvalý kovový implantát. Právě tímto směrem se B. Braun dlouhodobě vydává a chce v něm zůstat lídrem. V dohledné době plánuje uvést na český trh SeQuent® Please ASCEND, přičemž studie Bas ket Ball má potenciál přinést důležité výsledky pro další vývoj. V další fázi pak přijdou na řadu Fantom Encore a vývoj bio degradabilních stentů. 33 Zleva: Lubomír Klepáč, B. Braun, Leoš Pleva, Fakultní nemocnice Ostrava, a Roman Petržálek, B. Braun Autor: Roman Petržálek, foto: archiv B. Braun

Specializované týmy složené z lékařů a sester pro hojení ran zajišťují péči jak v ambulancích, tak přímo v soci álních zařízeních či u pacientů doma. Důraz přitom kladou nejen na samot nou léčbu rány, ale i na vzdělávání personálu a nastavení správné strategie péče v konkrétních podmínkách. „Nejde jen o samotné ošetření rány. U těchto pacientů je klíčový komplexní a multi disciplinární přístup – spolupráce s dal šími odborníky i pečujícím prostředím,“ říká Bc. Alena Kyselová, Wound Care Manager. Rostoucí počet pacientů vede ke vzniku specializovaných pracovišť S narůstajícím počtem chronických one mocnění i stárnutím populace pacientů s nehojícími se ranami přibývá. Tento trend současně zvyšuje tlak na ambulant ní sektor, který na tuto náročnou péči čas to nemá dostatečnou kapacitu. „Pacientů máme přetlak a těmi s chronickými rana mi se ne všechna ambulantní chirurgická pracoviště mohou dostatečně zabývat, mají nad hlavu akutní péče,“ upozor ňuje MUDr. Aneta Erbenová, chirurg a specialista na chronické rány. Právě proto vznikají specializovaná pracoviště zaměřená výhradně na hojení ran, která dokážou nabídnout potřebnou odbornost i čas pro individuální nastavení léčby. Léčba jako „detektivní práce“ Najít správnou léčbu není u chronických ran nikdy jednoduché. Každý případ je individuální a vyžaduje důkladné hledání příčiny i zapojení dalších odborností – od diabetologů po specialisty na léčbu bolesti. „Kritérií, podle kterých u pacienta efektivní hojení ran 34 Chronické rány jako multidisciplinární výzva současné chirurgie Hojení chronických ran představuje jednu z nejnáročnějších oblastí ambulantní a terénní péče. Vyžaduje nejen čas a zkušenosti, ale především dobře fungující spolupráci mezi odborníky napříč zdravotní i sociální sférou. Právě na tento multidisciplinární přístup sází B. Braun, který se oblasti systematicky věnuje už více než sedm let.

35 Autorka: Lucie Kocourková, foto: Ester Horovičová Alena Kyselová školí hojit rány na modelech: „Učíme správné postupy, vysvětlujeme souvislosti a pomáháme nastavit optimální léčbu.“ „Kritérií, podle kterých u pacienta s ránou hledat a najít účinnou te- rapii, je opravdu hodně,“ popisuje Aneta Erbenová s tím, že klíčem je vždy řešit nejen samotný de- fekt, ale i jeho příčinu. Díky mo- derním přístupům, jako je vlhké hojení, se dnes daří proces léčby výrazně urychlovat a zároveň zlepšovat komfort pacientů. s ránou hledat a najít účinnou terapii, je opravdu hodně,“ popisuje Aneta Erbenová s tím, že klíčem je vždy řešit nejen samot ný defekt, ale i jeho příčinu. Díky moder ním přístupům, jako je vlhké hojení, se dnes daří proces léčby výrazně urychlovat a zároveň zlepšovat komfort pacientů. Kontinuita péče jako klíčový faktor Jedním z největších problémů zůstá vá návaznost péče mezi jednotlivými segmenty zdravotnictví. Pacienti se často „ztrácejí“ mezi nemocnicí, ambulancí a sociálními službami. „Přechod z jedné péče do druhé bývá často nesouvislý a složitý. Musí existovat návaznost spe cialistů mezi nemocnicemi a sociálními zařízeními,“ upozorňuje MUDr. Jaroslav Halamka, který se dlouhodobě věnuje léčbě chronických ran v ambulanci i teré nu. Podle něj by měl mít pacient ideálně jednoho „průvodce léčbou“, který zná jeho stav i průběh terapie. Významnou roli v tomto procesu sehrávají zejména specializované sestry pro hojení ran. Partnerství v praxi Právě propojení odbornosti, terénní praxe a vzdělávání zdravotníků je jedním z pi lířů přístupu B. Braun. Tým Wound Care dlouhodobě spolupracuje s ambulancemi, nemocnicemi i domovy pro seniory, kde pomáhá nastavovat péči přímo v prostře dí klientů. „Současně pracujeme i s perso nálem zařízení – učíme správné postupy, vysvětlujeme souvislosti a pomáháme nastavit optimální léčbu,“ popisuje Alena Kyselová. Pacienti přicházejí nejčastě ji po propuštění z hospitalizace nebo v návaznosti na péči praktických lékařů a agentur domácí péče. „Péče je dostupná bez nutnosti doporučení a je hrazena ze zdravotního pojištění. Zároveň funguje me jako konzultační partner pro kolegy v praxi – v případě komplikovaného hojení pomáháme terapii znovu nastavit a podpořit ošetřující tým,“ uzavírá Alena Kyselová.

Autorka: Lucie Kocourková, Foto: Trenčiansky samosprávny kraj Spoločnosť B. Braun Avitum buduje v areáli Nemocnice s poliklinikou My java nové dialyzačné stredisko. Rekon štrukciou bývalého transfúzneho centra vznikne pracovisko so 14 dialyzačnými a dvoma izolačnými miestami, nefro logickou ambulanciou, bezbariérovým vstupom a moderným zázemím pre pa cientov aj zdravotnícky tím. Do nového pracoviska investuje spoločnosť približ ne 1,4 milióna eur, Trenčiansky samo správny kraj projekt podporí sumou 65 tisíc eur. Otvorenie je plánované na koniec tohto roka. Lepšia dostupnosť starostlivosti v regióne Nové stredisko posilní dostupnosť nefrologickej starostlivosti pre pacien tov z okresov Myjava, Senica a Skalica. Región kopaníc je typický roztrúseným osídlením, preto môže nové pracovis ko spolu s možnosťou starostlivosti v domácom prostredí výrazne uľahčiť organizáciu liečby. „Pre pacientov nielen z okresu Myjava, ale aj zo susedných okresov Senica a Skalica je veľmi pozitívnou správou, že toto dialyzačné stredisko by malo začať fungovať už koncom roka,“ povedal trenčiansky župan Jaroslav Baška. Komplexná nefrologická starostlivosť B. Braun Avitum chce na Myjave pon úknuť preventívnu, preddialyzačnú aj dialyzačnú starostlivosť s dôrazom na individuálne potreby pacientov a kvalitu života. Súčasťou modernej nefrologickej starostlivosti bude aj možnosť domácej dialýzy, ktorá môže vybraným pacientom pomôcť lepšie zladiť liečbu s bežným životom. „Dôležité je pre nás hľadať riešenie, ktoré bude čo najlepšie zodpove dať zdravotnému stavu, životnej situácii a osobným potrebám pacienta,“ vysve tľuje Innet Lajtmanová, lekárka a členka lekárskej rady B. Braun Avitum. 36 Na Myjave vzniká nové dialyzačné stredisko B. Braun Avitum zo spoločnosti Slavnostní poklepání základního kamene

Nové pracoviště umožňuje poskytovat hemodialyzační léčbu vybraným vězněným osobám přímo v místě jejich pobytu, bez nutnosti pravidelných převozů do externích zdravotnických zařízení. Odsouzení pacienti přitom zůstávají pacienty dialy začního střediska B. Braun Avitum Praha – Ohradní, kam nyní dojíždějí pouze jednou měsíčně na komplexní kontrolu léčby. „Tento projekt ukazuje, že i velmi specializovanou péči, jakou je hemodialýza, lze poskytovat mimo standardní zdravotnická za řízení, pokud to dává smysl pacientům i celému systému,“ říká MUDr. Martin Kuncek, jednatel společnosti B. Braun Avitum. Přesun části péče podle něj snižuje zátěž spojenou s převozy pacientů a zároveň uvolňuje kapacity dialyzačního střediska v Praze – Ohradní. Projekt vznikl ve spolupráci se Zdravotnickými zařízeními Ministerstva spravedlnosti, Vězeňskou službou ČR a dalšími partnery. Cílem je zachovat stejnou úroveň péče jako v civil ních dialyzačních centrech, ale zároveň zjednodušit organi zaci léčby a snížit bezpečnostní i personální nároky spojené s eskortami. „Velmi oceňuji, že ZZMS našla cestu, jak posky tovat kvalitnější péči pacientům z řad vězněných osob, přitom za nižších celkových nákladů,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. „Kvalitní péče v areálu věznice přináší finanční úspory pro systém a zároveň eliminuje bezpečnostní rizika,“ doplnil ředitel Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Ondřej Felix. Přínos projektu zdůrazňuje také Vězeňská služba ČR, pro kterou znamená méně eskort, nižší personální zátěž a vyšší bezpečnost. „Tento krok posiluje bezpečnost, snižuje četnost zdravotních eskort a přispívá k omezení nákladů. Především však znamená zlepšení dostupnosti a kvality zdravotní péče pro odsouzené,“ uvedl generální ředitel Vězeňské služby ČR genmjr. Tomáš Hůlka. 37 Autor: Lucie Kocourková Dialýza nově přímo ve věznici V pražské věznici Pankrác vzniklo první dialyzační pracoviště svého druhu v České republice. B. Braun Avitum se na projektu podílí odbornou podporou i moderní technologií. efektivní léčba

38 Prontosan® Péče o obtížně se hojící rány *Infografické zobrazení diagramu adaptováno z Teoretického modelu pro optimální péči o ránu (Figure 1, „Theoretical model of optimal wound care“.). International Wound Infection Institute (IWII) Therapeutic wound and skin cleansing: Clinical evidence and recommendations. Wounds International. 2025. Dostupné z https://woundsinternational. com/wp-content/uploads/2025/03/IWII_2025_Wound-cleansing-web-2.pdf 1) Vogt TN, Koller FJ, Santos PND, Lenhani BE, Guimarães PRB, Kalinke LP. Quality of life assessment in chronic wound patients using the Wound-QoL and FLQA-Wk instruments. Invest Educ Enferm. 2020 Oct;38(3):e11. doi: 10.17533/udea.iee.v38n3e11. PMID: 33306901; PMCID: PMC7885545. Určeno pouze pro odborníky. Prontosan® Wound Irrigation Solution 0344, Prontosan® Wound Gel 0344 , Prontosan® Wound Gel X 0344 a Prontosan® Debridement Pad 0123 jsou zdravotnické prostředky. B. Braun Medical s.r.o. | www.bbraun.cz Nyní v novém designu Chronické rány představují jednu z největších výzev moderní zdravotní péče – mohou způsobovat bolest, omezovat pohyblivost a vést k sociální izolaci.1) Zlepšení výsledků léčby vyžaduje úzkou spolupráci sester, lékařů, pečovatelů, pacientů i výrobních a technologických partnerů. Více informací

39 Je to právě péče, která nás spojuje Čištění Prontosan® Wound Irrigation Solution Odstraňuje bariéry hojení Prevence Prontosan® Wound Gel a Gel X Zajišťuje čištění mezi převazy a podporuje udržení vlhkého prostředí Debridement Prontosan® Debridement Pad Umožňuje rychlý, efektivní a bezpečný debridement Optimální péče o rány*

Najmodernejšia navigácia endoprotetiky veľkých kĺbov Presná a nepretržitá spätná väzba o implantáte a polohe nástrojov AESCULAP® OrthoPilot® Elite Určené iba pre odborníkov. OrthoPilot® Elite je zdravotnícka pomôcka. AESCULAP® je registrovaná obchodná značka Skupiny B. Braun. B. Braun Medical s.r.o. | www.bbraun.sk Více informací o OrthoPilot® Elite