Autorka se zamýšlí nad tím, jak každý vnímá svět jinak, a přiznává, že tato kniha není pokusem o vysvětlení světa, ale prostorem pro myšlenky, které se nevejdou do její hudby. Vzpomíná na své dětství, které bylo těžké a plné mezer, a přemýšlí o tom, jak se vyrovnává s tím, co si nepamatuje. Popisuje svou matku, která jí kdysi přinášela světlo, ale časem se změnila, a přiznává, že se v rodině…
Tento dokument je osobní výpovědí autorky o jejím dětství, rodině a vnitřním světě. Je určen čtenářům, kteří hledají upřímné reflexe o těžkých životních zkušenostech a hledání porozumění.
V úvodu autorka vysvětluje, že kniha není pokusem o vysvětlení světa, ale prostorem pro myšlenky, které se nevejdou do její hudby. Zve čtenáře, aby se v nich našli a cítili, že se jejich nitky na chvíli propletly.
Dále se věnuje vzpomínkám na dětství, které je plné mezer a rozmazaných okamžiků. Přemýšlí o tom, zda zapomínání je způsob, jak se mysl vyrovnává s těžkými věcmi, a přiznává, že její dětství nebylo takové, jaké si lidé představují.
Popisuje svou matku, která jí kdysi přinášela světlo a teplo, ale časem se změnila. Autorka reflektuje, kolik toho člověk musí vydržet, než se z něj stane někdo jiný, a přiznává, že se v rodině cítila jako černá ovce.
Zmiňuje kriminální minulost rodiny a nepřítomnost otce, což podle ní formovalo její osobnost. Uzavírá, že se naučila spoléhat sama na sebe, protože nikdo nebyl tu, aby ji podržel, a děkuje matce za tuto lekci.